Vývoj recyklovaného materiálu v Čechách

Environmentální odpovědnost se stává stále více klíčovou prioritou. V Plastenco hledáme nové způsoby, jak spojit estetiku s ekologickými principy. Jedním z těchto přístupů, který stále více rezonuje v designu je cirkulární ekonomika. Jakožto ambasadoři tohoto přístupu, hraje pro nás důležitou roli jeho propagace a realizace v praxi.

Nedávno měl náš tým možnost zúčastnit se v rámci Fakulty architektury ČVUT konference eCAADe, která se konala na Kypru. Naše spoluzakladatelka Ing. arch. Kateřina Sýsovou, PhD spolu s týmem Ing. arch Ondrou Cigánikem a MgA Danielem Svitákem se věnovala diskuzím o nejnovějších trendech v oblasti 3D tisku. Konference přinesla cenné informace o biologicky rozložitelných materiálech, nových technikách tisku a inovací, které mají potenciál změnit přístup k designu a výrobě.

Design do značné míry ovlivňuje potenciální výši environmentálních dopadů produktů (odborná literatura uvádí, že až 80 % dopadů je předurčeno ve fázi designu)[1]. V Plastenco jsme si plně vědomi odpovědnosti, kterou neseme, a proto se snažíme optimalizovat veškeré naše procesy a minimalizovat tak náš dopad na životní prostředí. Lhostejný nám však není ani ekonomický a sociální pilíř udržitelnosti, v našich projektech se snažíme tvořit příběhy a spojovat komunitu. Tento článek vám přiblíží, jak přistupujeme k udržitelnosti a jaké kroky podnikáme abychom naplnili očekávání našich klientů a partnerů v oblasti ESG.

Jak se Plastenco dále angažuje na poli 3D tisku z recyklovaného plastu? Představujeme vám náš ambiciózní projekt PlastIT, se kterým jsme se umístili na krásném 5. místě ve veřejné soutěži Programu Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje - TREND, uspořádané Technologickou agenturou České republiky. PlastIT představuje revoluční spojení technologií 3D tisku, umělé inteligence a ekologického designu s cílem proměnit způsob, jakým nahlížíme na využívání plastových odpadů.

Chtěla jsem, aby se z PET lahví stavěly domy. Opravdu jsem to zkusila a nutila své nebohé studenty, ať to zkouší také. V knížce Fenomén architektury z PET lahví jsem posbírala příklady staveb z celého světa. Ano, jde to. Ale upřímně, stavět domy z PET lahví hudbou minulosti, otázkou výtvarného umění a architekturou méně technicky vyspělých kultur. Dnes umí naše civilizace tyto lahve zpracovávat. Jejich život je většinou krátký: průměrně jen 2 měsíce. Pak se z nich pomocí recyklace na umělé vlákno stanou všední objekty denní potřeby: koberce a auto-koberečky, špagátky a netkané textilie, spacáky, mikiny, bundy, plíny. Materiál je přepracován a jeho původní podobu byste ve výrobcích s umělým vláknem nenašli.

Ze školy, z Fakulty architektury ČVUT, jsem po jejím absolvování neodešla. Mým cílem bylo rozhýbat své okolí. Studenti přece nesmí ze školy vyjít bez toho, aniž by řešili světové problémy. Oni mají mít pocit, že tím, co se ve škole naučili, svět zachraňují. Začala jsem plastovou katastrofu světa řešit z pozice pedagoga. Tato role mi každý semestr nabídla řadu pomocníků.

Petr Bláha - ambasador, popularizátor 3D tisku společně s Plastenco a zároveň mistr ve svém oboru, který stál u zrodu tiskařské komunity v České republice. Na svém kontě má nemálo aktivit, díky kterým tato tématika získala prostor pro zviditelnění a zkvalitnění i u nás.

Vánoce se nezadržitelně blíží. Že uprostřed léta blázníme? Marketing už začíná šílet. Jeden brainstorming střídá další. Co letos dáme našim klientům k Vánocům? Jak obdarujeme obchodní partnery a zaměstnance? Pojďte to letos udělat jinak! Věnujte zákazníkům, partnerům nebo kolegům dárek, který má přesah. Ekologický přesah.

Už dlouhá léta se zabývám výzkumem využití recyklátu PET v architektuře a designu. K tomuto tématu mě kdysi přivedl Michael Reynolds a jeho alternativní obydlí z odpadového materiálu. Od prvopočátečního šoku, který jsem z šíleného Američana měla, v mých očích postupně stoupal až na piedestal a stal se mým idolem. Samozřejmě, trošku přeháním. Ale jedna věc mě doopravdy inspirovala. Michael tehdy řekl, že škola architektury je k ničemu, když neřeší problémy světa. Zasáhlo mě to.